Co proběhlo v tisku

 
články z regionálních novin "Dobrý den" jsou řazeny chronologicky od nejstaršího, takže je možné je číst postupně jako příběh...
 

30. 09. 2011 - Vyšlo v čísle: 39/2011

STATEK V HLUKU ZMĚNÍ MAJITELE?

 

Prodat, nebo „nechat být“? Zastupitelé Hluku mají před sebou obtížné rozhodnutí. Místní podnikatel Miroslav Šuránek podal oficiální návrh na odkoupení městského statku v centru města.

„Historický komplex budov i s nádvořím, kde by chtěl podnikatel vybudovat kotelnu na biomasu a vytápět kromě jiného i několik městských budov včetně školy a školky, jsme koupili zhruba před šestnácti lety za 3,3 milionu. Odhadní cena pro případný prodej ještě nebyla vyčíslena,“ řekl místostarosta David Hájek.

Podnikatel, který se zatím k plánům nevyjádřil - minulý týden byl v zahraničí, by podle Hájka do komplexu umístil městské informační centrum, muzeum, knihovnu i základní uměleckou školu.

„Musím ale dodat, že není vůbec jisté, jestli se prodej uskuteční,“ zdůraznil místostarosta.

(ara)

 

 

12. 10. 2011 - Vyšlo v čísle: 41/2011

HLASOVÁNÍ V HLUKU: CO S PENKOVÝM DVOREM?

 

Velkou dávku fantazie potřebujete k tomu, abyste si dokázali představit Penkův dvůr v jeho zlatých časech. Selský dvůr v centru Hluku je dnes příkladem, co čeká historické stavení v případě, když se jeho novému majiteli nedostává peněz. Nic než zánik.

Město Hluk si historický komplex budov s nádvořím koupilo v devadesátých letech za 3,3 milionu korun. I když plánů na revitalizaci bylo několik, žádný z nich se nenaplnil. Nedostatek peněz v městské pokladně a neúspěšné žádosti o dotace proměnily areál v nehostinné místo. Zdi se na několika místech rozpadají, statika je porušena. Latě i krovy hnijí a střechou zatéká… „Záměr města je proto jasný - prodat,“ říká Jan Šimčík, starosta Hluku. „Dveře otevíráme každému zájemci dokořán. Neříkáme, že na listopadovém zastupitelstvu už bude rozhodnuto. O záchranu areálu ale máme vážný zájem.“

Hluk zatím přijal nabídky od dvou místních podnikatelů. Jeden z nich, Miroslav Šuránek, vystoupil z anonymity a předložil jasnou vizi i všem občanům. Využil k tomu netradičně oficiální web města (www.mestohluk.cz). Radnice reagovala zorganizováním internetového dotazníku „Jak dále - Penkův dvůr?“.

Šuránek předložil žádost o prodej za odhadní cenu, která ještě nebyla vyčíslena, už 1. září. Svůj projekt se chystá představit ve středu 19. října osobně všem radním. „Všechno zůstane i pak otevřené. Musím zdůraznit, že prodej ještě není jistý,“ řekl už dřív místostarosta David Hájek.

Šuránek chce v areálu otevřít kromě kavárny a galerie i kadeřnictví, pedikúru a manikúru. 

„Náš celkový záměr využití je obdobný, jaký mělo město při zpracování studie využití. Chtěli bychom v objektu udělat zábavný park pro děti se zázemím pro rodiče podle momentálních zájemců tak, aby se návštěvníci v areálu mohli aktivně zabavit dvě až pět hodin, a to i opakovaně. Něco ve stylu Egeskov v Dánsku a areálu Bongo Brno,“ uvádí podnikatel. „Vše pak chceme vyladit do stylu folklorních zvyklostí našeho slováckého kraje. Také uvažujeme o zřízení sálu historie a současnosti Jízdy králů, a to nejen Hluku, ale i dalších tří, které se ucházejí o zapsání do UNESCO, a to Kunovic, Skoronic a Vlčnova, tak, abychom stáhli i jejich hosty k nám do Hluku.“

Projekt předpokládá také vybudování amfiteátru. „V hlavní budově bychom rádi umístili výstavku historických vozidel a zemědělského zařízení s fotografiemi a popisem jejich použití. Pokud to statika dovolí, chtěli bychom v podkroví sýpky vybudovat několik apartmánů ve slováckém stylu pro ubytování hostů,“ napsal Miroslav Šuránek.

V podnikatelových plánech je také vznik kotelny na biomasu. Teplo by podle něj mohlo zásobovat okolní budovy. „Celá tato technologie by měla být zakopána do země, aby nenarušila prostory statku. Cítím, jak se zvedne vlna kritiky, která bude poukazovat na znečištění kouřem,“ uvedl Šuránek. 

Autor: JAROSLAV CHUDARA

 

 

07. 12. 2011 - Vyšlo v čísle: 49/2011

HLUK: PENKŮV DVŮR JE NA PRODEJ, ALE NE CELÝ

 

Záměr Hluku zastavit devastaci historického Penkova dvora jeho prodejem trvá, chystaná transakce však má podmínku. Komplex budov stojících přímo v centru města patří i s nádvořím k nejlukrativnějším ve městě, radnice se proto rozhodla posílit svůj další vliv. „Prodávat chceme, na tom se nic nemění, ale ne všechny budovy,“ vysvětluje Jan Šimčík, starosta Hluku.

O nákup všech budov za odhadní cenu projevil vážný zájem podnikatel Miroslav Šuránek. Své plány předložil vedení města i občanům také prostřednictvím městského webu. Radnice následně využila vlastních stránek www.mestohluk.czk zorganizování internetové ankety „Jak dále - Penkův dvůr?“. Vývoj situace tak nazrává ke spolupráci Hluk - Šuránek. Starosta Šimčík ji nevylučuje. „Je to pravděpodobné,“ připouští zatím bez dalšího upřesnění.

Selský dvůr, jenž si radnice koupila v devadesátých letech za 3,3 milionu, je dnes „hromadou neštěstí“. Město sice má smělé plány na opravu, zároveň ale kvůli úsporám musí každou korunu dvakrát převracet. Dvůr tak dál chátrá.

Centrum vytopí energie z biomasy

Komplex budov, z nichž jedna by se mohla proměnit v domov pro seniory a další třeba v sídlo galerie, kadeřnictví, pedikúry, manikúry a kavárny, má vytápět kotelna na biomasu. Starosta Šimčík si podobné zařízení prohlédl společně se svým zástupcem Davidem Hájkem v Trutnově a Olomouci. „V Trutnově je podobná situace, kotelna tam ale místo budov v centru vytápí sídliště. Kouř ani odpad, který mohou dál využít zemědělci, tam nikoho neobtěžuje. Přesvědčili jsme se o nezávadnosti technologie,“ podotkl Šimčík s tím, že menší obavy v Hluku panovaly ze zásobování kotelny. „Uvažujeme totiž o spalování slámy a nebylo by dobré mít ji rozházenou v ulicích,“ dodal.

Hluk se chce do obnovy Penkova dvora pustit za přispění dotací. „Uvažujeme o tom. Vždyť dotace by nám z devadesáti procent pokryla náklady na pořízení celé kotelny. Počkáme si proto na výzvu a pak se pustíme do projektu. Ekonomicky by celá akce byla vynikajicí také proto, že gigajoul tepla z biomasy dnes stojí 80 korun. My však nyní za stejnou jednotku plynu platíme 420 korun,“ řekl starosta.

Rada města doporučila zastupitelům schválit pořízení kotelny a vznik domova pro seniory. „Ostatní záležitosti spojené s rekonstrukcí je zatím předčasné komentovat. Počítá se ale s komerčním i kulturním využitím,“ nastínil Jan Šimčík.

Na nádvoří má vzniknout stálé pódium a klidová zóna, která by se při kulturních akcích změnila za pomoci přenosných laviček nebo sedaček v hlediště. Jedna z opravených budov může zcela sloužit folkloru. „Uvažujeme o zřízení sálu historie a současnosti Jízdy králů, a to nejen té v Hluku, ale i v Kunovicích, Vlčnově a Skoronicích,“ sdělil Miroslav Šuránek ve svém projektu.

Autor: JAROSLAV CHUDARA

 

 

29. 06. 2012 - Vyšlo v čísle: 26/2012

ZÁCHRANA PENKOVA DVORU? NĚKDY PŘÍŠTĚ

 

Velkou dávku fantazie potřebujete k tomu, abyste si dokázali představit Penkův dvůr v jeho zlatých časech. Selský dvůr v centru Hluku je dnes příkladem, co čeká historické stavení v případě, když se jeho novému majiteli nedostává peněz. Nic než zánik.

Tři věty napsané na úvod textu o chátrajícím dvoru v říjnu loňského roku stále platí. I když mezitím vznikly smělé plány jak problém vyřešit, můžete si být jisti, že za rok může další text začínat znovu stejně. O všem rozhodl jediný dopis. Napsal ho vedení města Hluk podnikatel a místní patriot Miroslav Šuránek. Jediný ze zájemců, který splnil podmínky požadované radnicí, v něm oznamuje, že od svého záměru definitivně ustoupil. „Promarnila se tak jedinečná možnost,“ myslí si David Hájek, místostarosta Hluku. V zastupitelstvu však stejný názor nenašel podporu většiny a Šuránek už nechtěl dál čekat. „Takže jsme se dostali do fáze, kdy už zpracované plány upravíme do prováděcích projektů tak, aby se mohla opravit alespoň střecha, která může spadnout.“

Hájkova slova přesně vystihují situaci, střecha při procházce opuštěným statkem hrozí pádem na několika místech. Přitom už v příštím roce se mohlo s proměnou začít. Dnes se uvažuje o přestěhování knihovny, infocentra, dětského domu, základní umělecké školy a vybudování víceúčelového sálu. „Jenomže zafinancovat to není jak. Prvořadým úkolem tedy zůstává jen oprava střechy,“ přiznal David Hájek.

Penkův statek si město koupilo v devadesátých letech za 3,3 milionu. Odhadní cena na dnešní prodej byla vyčíslena na 4,7 milionu.

Víme, co chceme?

V Šuránkových plánech byl multifunkční areál. Nechyběla v něm ani kavárna, galerie a služby. Hovořilo se o kadeřnictví, pedikúře a manikúře. „Chtěli bychom v objektu udělat zábavní park pro děti se zázemím pro rodiče podle momentálních zájemců tak, aby se návštěvníci v areálu mohli aktivně zabavit dvě až pět hodin, a to i opakovaně. Něco ve stylu Egeskov v Dánsku a areálu Bongo Brno,“ uváděl tehdy podnikatel. „Vše pak chceme vyladit do stylu folklorních zvyklostí našeho slováckého kraje. Také uvažujeme o zřízení sálu historie a současnosti Jízdy králů, a to nejen Hluku, ale i dalších tří, které se ucházejí o zapsání do UNESCO, a to Kunovic, Skoronic a Vlčnova, tak, abychom stáhli i jejich hosty k nám do Hluku.“

Do amfiteátru chtěl umístit výstavu historických aut a zemědělských zařízení. Nabízela se také možnost vzniku apartmánů ve slováckém stylu. Zastupitele seznámil také s plány na vznik kotelny, která by spalovala biomasu a vytápěla okolní stavení.

Hluk na začátku loňské zimy uspořádal internetové hlasování, lidé se zapojili do akce nazvané přímočaře Jak dále - Penkův dvůr? Zastupitelstvo následně oznámilo, že chystaný prodej má podmínku. „Prodávat chceme, na tom se nic nemění, ale ne všechny budovy,“ prohlásil Jan Šimčík, starosta Hluku.

Starosta Šimčík navštívil společně s místostarostou Hájkem Trutnov a Olomouc, kde mají zkušenosti s kotelnou na biomasu. Oba se tam přesvědčili o nezávadnosti technologie. Hlucká rada následně doporučila zastupitelům schválit pořízení kotelny a také vybudování domova pro seniory v severním křídle dvora.

Letos v březnu nastal další obrat. Hluk se rozhodl dát Penkův statek do pronájmu. Tento krok by totiž městu umožnil dosáhnout na dotaci zlínského hejtmanství, které vypsalo výzvu na podporu regenerace brownfields, tedy starých a nevyužitých průmyslových nebo zemědělských areálů. Podpora se však týkala režimu de minimis, v rámci kterého už Hluk peníze vyčerpal. „Nakonec se vše dostalo do polohy, kdy byl Miroslav Šuránek nařčen z toho, že chce mít z Penkova dvoru jen prospěch,“ shrnul místostarosta Hájek. „Já už nic komentovat nebudu. Všechno, co jsem chtěl k projektu říct, jsem už sdělil,“ prohlásil Miroslav Šuránek. 

Autor: JAROSLAV CHUDARA

 

 

 

10. 10. 2012 - Vyšlo v čísle: 41/2012

VE HŘE O DVŮR JE I MINISTERSTVO KULTURY

 

Podnikatel Miroslav Šuránek se po roce připomněl s proměnou Penkova dvora, rozsáhlého komplexu selských stavení v centru Hluku. Poté, co se obě strany nedohodly na společném řešení - Šuránek chtěl areál od města koupit a zrenovovat, přišel s návrhem na prohlášení Penkova dvora za kulturní památku. Do hry o budoucnost dvora tak dokázal vtáhnout i ministerstvo kultury. To nyní může hlucké plány na demolici i rekonstrukci obrátit naruby.

Miroslav Šuránek zkrátka využil svého občanského práva a podal návrh, který se z Prahy vrací jako bumerang. Jedním ze čtyř vyžádaných posudků, které budou vodítkem pro konečné ministerské rozhodnutí, je i názor odboru architektury, plánování a rozvoje v Uherském Hradišti. „Abych řekla pravdu, po vizuální prohlídce a zdokumentování ještě stále nevím, jestli návrh podporujeme. Pevně nejsme pro ani proti, navíc ještě čekáme na výsledek stavebně-historického průzkumu,“ váhá architektka Radka Borunská, vedoucí odboru. Proti je podle Borunské především fakt, že dnešní podoba areálu už neodpovídá původní zástavbě. „Zbyly už jen dvě původní budovy. Avšak to, co stojí, obsahuje všechny stavební a konstrukční prvky, které chráníme,“ dodala architektka s tím, že na vážkách je také kvůli městu. „Hluku v případě našeho doporučení asi způsobíme komplikace. Případná rekonstrukce pod dohledem památkářů by se mu prodražila. Na druhou stranu, Panský dvůr v Kunovicích byl v mnohem horším stavu. Město tam ovšem dosáhlo na dotační titul, který pomohl k proměně v podnikatelský inkubátor,“ podotkla.

Miroslav Šuránek odmítl názor ze zákulisí zastupitelstva, že městu po neúspěšném vyjednávání „vrací úder“. „To zásadně odmítám, o žádné revoltě nemůže být řeč,“ říká podnikatel. „Poté, co jsem se dozvěděl o plánech na zbourání dvora, považuji návrh na jeho prohlášení kulturní památkou za poslední možnost jak zjistit jeho historickou cenu. Osobně si myslím, že bude velká. Jsem zásadně proti zbourání.“

Penkův dvůr je od devadesátých let majetkem Hluku, město jej získalo za 3,3 milionu korun. I když areál leží přímo v centru, k jeho chloubám nepatří. „Zdi se rozpadají, statika je na několika místech narušená, krovy hnijí a střechou teče,“ shrnul problémy místostarosta David Hájek. Také on je proti demolici. „Bořit je vždy snadnější než tvořit. Musím ale přiznat, že město nyní na rekonstrukci nemá,“ řekl.

Pokud se Penkův dvůr promění v kulturní památku, Šuránek se bude znovu ucházet o jeho záchranu.

V původních plánech se počítalo s centrálním vytápěním areálu biomasou. V komplexu by kromě knihovny, dětského domu, základní umělecké školy, amfiteátru a městského informačního centra byly také výstavní prostory, kavárna, kadeřnictví, pedikúra a manikúra. Šuránek počítal také s vybudováním několika apartmánů ve slováckém stylu pro ubytování návštěvníků města a také s menším zábavním parkem pro děti. 

Autor: JAROSLAV CHUDARA

 

 

 

06. 11. 2013 - Vyšlo v čísle: 44/2013

PENKŮV STATEK: DEMOLICE, NEBO VZKŘÍŠENÍ

 

Nuda? Ta do slovního spojení „jednání zastupitelstva Hluku“ nepatří. Na konci srpna se v místní tvrzi, kde se zástupci města scházejí, bouřlivě debatovalo na téma sporného prodeje městských pozemků zastupiteli Šimonu Pachlovi. Ten získal místo tří parcel, na nichž bez smlouvy s radnicí hospodařil, i dvě sousední. Zastupitelé v emotivním závěru přijali usnesení, aby Pachl pozemky nabídl k prodeji sousedům nebo městu.

Také poslední zasedání letošního roku má být živé. Zatímco případ s prodejem pozemků se týkal úzkého okruhu lidí, otázka dalšího využití zanedbaného Penkova statku je tady už dva roky tématem pro politiky, podnikatele i veřejnost. Co s bývalou hospodářskou usedlostí, která leží jen několik kroků od centra, přijdou ve středu 11. prosince navrhnout členové Spolku za ochranu a obnovu Penkova statku. Mimochodem, jeho lednový vznik uspíšilo rozhodnutí městské rady, jež loni v září ve svém usnesení doporučila zastupitelstvu demolici a využití nového prostoru podle potřeb města. Události pak dostaly rychlý spád.

Spolek, jehož vznik inicioval místní podnikatel Miroslav Šuránek, vtáhl do hry i ministerstvo kultury. Cílem bylo zařazení historického komplexu budov mezi chráněné památky. Hluk se tak dostal do úzkých, zastupitelé o doporučení k demolici městského majetku nemohli jednat.

Zakladatelé spolku Miroslav Šuránek, Petr Pospíšek, Marie Kajčiová, Josef Bachan a Petr Kavan využili získaný čas k vytvoření projektu, který se v prosinci chystají představit zastupitelům a veřejnosti. „Jsme zvědaví, s čím přijdou. Rada města s jejich nápadem prezentovat plány na půdě zastupitelstva souhlasila, teď je řada na nich,“ podotkla místostarostka Marie Plačková. Pokud jde o stanovisko ministerstva, Penkův statek nebude vyhlášen městskou památkou.

I když Miroslav Šuránek nechce prozradit detaily, už dnes je jisté, že v nových plánech hodně slevil. Podnikatel už jednou před zastupiteli stál. V říjnu 2011 předložil svoji vizi současně se žádostí o prodej za odhadní cenu. „Z Penkova statku by se mohl stát zábavný park pro děti se zázemím pro rodiče, něco ve stylu Egeskov v Dánsku nebo areálu Bongo Brno. Vše pak chceme vyladit do stylu folklorních zvyklostí Slovácka. Také uvažujeme o zřízení sálu historie a současnosti Jízdy králů nebo amfiteátru,“ plánoval tehdy. Město následně uspořádalo anketu na svých webových stránkách. Drtivou většinu účastníků podnikatel nepřesvědčil, 80 procent respondentů si nepřálo změnu vlastníků.

Také proto dnes Miroslav Šuránek hovoří mnohem střízlivěji. „Především chceme, aby se statek zachránil a nešel k zemi. To je hlavní cíl spolku,“ vysvětluje. „Když jsem se o statek ucházel jako soukromá osoba, možná jsem některé své kroky neuvážil. Lidé mě příliš nepochopili. Hlucká veřejnost projektu nepřála, zkrátka mu nevěřila. Přitom podle původní dohody měla radnice zrekonstruovaný areál znovu převzít, pravděpodobně za vložené náklady. I z toho ale sešlo.“

Spolek za ochranu a obnovu Penkova statku zacílí ve své prosincové prezentaci na kroky, které je možné uskutečnit v horizontu dvou nebo tří let. „Na začátku postupné obnovy zůstáváme u záměru zachránit statek, očistit stěny všech budov i střed nádvoří, vybudovat novou střechu a zastavit další devastaci. Myslím, že v tomto duchu bychom mohli být úspěšní. Pak by mohly následovat další kroky, snad za přispění některého z dotačních titulů. Víc ale prozradit zatím nemůžu,“ shrnul Miroslav Šuránek. 

Autor: JAROSLAV CHUDARA

 

 

 

 

18. 12. 2013 - Vyšlo v čísle: 50/2013

PENKŮV STATEK BALANCUJE NA HRANĚ DOMOLICE. ROZHODNOU STATICI

 

HLUK - Dva roky uplynuly, ale klíčová otázka jak dál s Penkovým statkem zůstává bez konkrétní odpovědi. Jasno do problému, který je v Hluku stále živým tématem pro místní politickou reprezentaci i veřejnost, nevneslo ani letošní poslední zasedání zastupitelstva.

Další osud historického komplexu budov s nádvořím, který leží jen několik kroků od centra, dnes závisí na výsledku statického posudku a vyřešení problému s odvodněním areálu. Pokud nebude žádná z expertíz negativní, usnesení zastupitelů o uvolnění tří milionů z rozpočtu na rok 2014 na sanaci střechy a zachování zdí už nic nestojí v cestě. Avšak v opačném případě by se demolici nejspíš nezabránilo. Mimochodem - jak zbourání, tak obnova by si vyžádaly zhruba stejnou částku. Náklady na obě varianty vychází na přibližně 3 miliony korun.

Další kuriozitou je fakt, že k vývoji událostí nepřispělo město Hluk, které si areál koupilo v devadesátých letech za 3,3 milionu, ale Spolek za ochranu a obnovu Penkova statku. Za jeho vznikem stojí skupina podnikatelů a především místní patriot Miroslav Šuránek. Nebýt spolku, statek by už nejspíš nestál. V otázce dalšího využití statku „bezradní radní“ totiž už loni v září doporučili zastupitelům schválit demolici. Navrhli také využití nově získaného prostoru pro potřeby města. Jak se ukázalo, dodnes v Hluku neexistuje plán jak s plochou naložit. Na posledním zasedání proto dostali slovo zástupci spolku.

„Přišli jsme vás požádat o šanci,“ řekl Miroslav Šuránek. „Chceme vědět, jestli stojíte o opravu. A také chceme zjistit, co navrhujete dělat dál.“

Šuránek se svým doprovodem předložil zastupitelům tu nejlevnější variantu ze všech. „Chtěli bychom očistit stěny všech budov i střed nádvoří, vybudovat novou střechu a zastavit další devastaci,“ řekl.

„Statek nepochybně má svoji historickou hodnotu, a pokud je tady šance na využití ve prospěch města, byla by škoda ji zavrhnout,“ podpořil Šuránka hradišťský podnikatel Petr Kavan. Tento rodák z Hluku a jeden ze zakládajících členů nového spolku připomněl, že pokud jde o případnou demolici, podobný osud čekal v padesátých letech i hluckou tvrz. Dnes je to vyhledávané místo nejen pro obyvatele města. „Spolek má dva hlavní cíle. Jde o předsevzetí k plné spolupráci s městem a zachránit, co zachránit jde. Také jde o důkladný historický a stavebněhistorický průzkum s cílem zabránit fyzické devastaci. To dosud v Hluku nikdo neudělal. Penkův statek určitě na zboření ještě není. Určitě existují i památky v daleko horším stavu a podařilo se je zachránit. Jde jen o to najít dobrou vůli. Myslím, že by se mohla nalézt.“

Miroslav Šuránek usiluje o záchranu Penkova statku už od roku 2011. Městu tehdy nabídl, že zanedbaný areál odkoupí. V jeho prvních plánech bylo i vybudování kotelny na biomasu, která by vytápěla také několik městských budov včetně školy a školky. Odvážný projekt počítal také s umístěním městského informačního centra, muzea, knihovny i základní umělecké školy. „V tuto chvíli nám jde hlavně o to, aby se statek nezbořil,“ podotkl.

Žádný pevný termín k dalším krokům k záchraně zatím není. První výsledky od statiků se očekávají v průběhu ledna 2014. 

Autor: JAROSLAV CHUDARA